Jak vyhrát konflikt bez boje aneb jak překvapit protivníka

Proč klasické "vyhrávání" konfliktů vlastně nefunguje? Představte si konflikt jako boxerský zápas: jeden vyhraje, druhý prohraje, a oba odcházejí s modřinami. Přesně takhle přistupujeme ke konfliktům většinu času. Snažíme se "vyhrát za každou cenu".

Jenže tady je háček: Když se snažíte někoho porazit, automaticky z něj děláte nepřítele. A nepřítel? Ten se brání, útočí zpátky a rozhodně nehledá řešení.

TŘÍ DŮVODY, PROČ TOUHA PO VÍTĚZSTVÍ ŠKODÍ

1) Vytváří válečnou atmosféru. Váš úspěch = jeho prohra. To nikoho nemotivuje ke spolupráci.

2) Eskaluje napětí. Čím víc bojujete, tím víc se druhá strana brání. Spirála pokračuje.

3) Ničí vztahy. I když "vyhrajete", získáte poraženého protivníka. A to se vám může dříve či později ve špatném vrátit.

Pro příklady nemusí člověk chodit daleko. Třeba takové dědictví. Touha jednoho člena získat více na úkor ostatních může vést k dlouhodobému rozkolu v rodině. Snaha vyhrát konflikt často způsobí víc škody než samotný konflikt. Existuje ale chytřejší cesta…

TAJNÁ ZBRAŇ, KTERÁ MĚNÍ PRAVIDLA HRY

Chcete vědět, jak skutečně překvapit protivníka v konfliktu? Poslouchejte ho.

Upřímně ho poslouchejte. Nehledejte slabiny v jeho argumentaci, ale prostě naslouchejte tomu, co říká. Zní to moc jednoduše? Zkuste to. Zjistíte, že je to jedna z nejtěžších a zároveň nejefektivnějších věcí, kterou můžete v konfliktu udělat.

Co tím “upřímně ho poslouchejte” ale přesně myslím?

• Soustřeďte 100 % své pozornosti na mluvčího.

• Snažte se pochopit nejen slova, ale i emoce a potřeby za nimi.

• Dáváte najevo, že rozumíte nebo se snažíte porozumět.

• Neříkejte své argumenty. (Na ty může přijít čas později).

Je to jako laserová fokusace všechna vaše energie směřuje k pochopení druhého člověka.

Proč to protivníky totálně zaskočí?

Představte si, že jste připravení bojovat, argumentovat a bránit se. A najednou... druhá strana nekřičí zpátky. Neříká, že nemáte pravdu. Místo toho říká: "Takže pokud tomu dobře rozumím, vadí ti, že..." Efekt je devastující (v tom dobrém slova smyslu), protože:

• Nikdo to nečeká. Váš "protivník" je překvapený a jeho agresivita začne slábnout.

• Když někdo naslouchá, automaticky klesá obranné postavení. Je prostě těžké bojovat s někým, kdo se vás snaží opravdu pochopit.

• Nasloucháním ukazujete: "Tvůj pohled je důležitý." To vytváří prostor pro dialog místo dvou monologů.

• Když vy nasloucháte, je mnohem větší pravděpodobnost, že druhá strana začne naslouchat taky.

Pamatujte: Poslouchat neznamená souhlasit. Znamená to respektovat druhou stranu natolik, abyste ji chtěli skutečně pochopit. A to je začátek každého řešení.

DALŠÍ TAJNOU ZBRANÍ JE KLADENÍ SPRÁVNÝCH OTÁZEK

Správné otázky jsou totiž jako rentgen, odhalují, co je pod povrchem a navíc přesouvají fokus z minulosti do budoucnosti.

Většina lidí v konfliktu mluví. Chytří lidé v konfliktu se ptají.

Proč? Protože ten, kdo se ptá, řídí směr konverzace. A co víc, správné otázky dokážou odhalit skutečné důvody konfliktu, které často nejsou vidět na první pohled.

Toto je klíčová věc: Co lidé říkají, není vždycky to, co skutečně chtějí. Někdo křičí "Tohle není pravda nebo to není spravedlivý!", ale ve skutečnosti myslí "Cítím se ignorovaný." Někdo říká "Potřebuji víc XXX (doplňte si libovolně)," ale možná ve skutečnosti potřebuje uznání. Otázky jsou váš nástroj, jak se dostat k jádru pudla.

Rentgenové otázky k zapamatování

“Co teď nejvíc potřebuješ?”

"Co by pro tebe znamenalo, kdybys dosáhl svého?"

"Co je pro tebe v téhle situaci nejdůležitější?"

"Kdybychom tohle vyřešili, co by se změnilo?"

"Co by muselo nastat, abys byl/a spokojený/á?"

"Jak by podle tebe vypadalo ideální řešení?"

Pamatujte nejste detektiv, který vyslýchá podezřelého. Jste průzkumník, který objevuje nový terén. Vaše otázky by měly být vedeny zvědavostí, ne podezřením. Když se ptáte s upřímným zájmem, lidé to cítí a začnou odpovídat upřímně.

HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ ANEB KDYŽ PŘESTANETE DĚLIT KOLÁČ A ZAČNETE PÉCT VĚTŠÍ

Tady je problém s většinou konfliktů: Lidé si myslí, že řeší matematickou rovnici s jedním správným výsledkem. "Buď dostaneš ty, nebo já." "Buď to uděláme tvým způsobem, nebo mým." Je to jako kdyby existovaly jen dvě možnosti: černá nebo bílá. Ale co když existuje celá paleta barev? Pokud chcete jít touto cestou, je potřeba ale posunou své myšlení od "buď-anebo" k "co kdybychom..."

Jinými slovy změňte: "Já mám pravdu, ty se mýlíš." na "Co když máme pravdu oba, jen se díváme z jiného úhlu?" “Jak to uděláme, abysme byli spokojení oba dva?”

SHRNUTÍ

Až se příště dostanete do konfliktu, tak:

Naslouchejte, ale opravdově. (Snažte se protistranu opravdu pochopit bez ohledu na váš názor.)

Dávejte “rentgenové” otázky. (“Co by pro tebe znamenalo, kdybys dosáhl svého?”)

Hledejte řešení. (“Co kdybychom…)

Možná si teď říkáte: "Zní to skvěle, ale jak to použít v mé konkrétní situaci?" "Jak se naučit reagovat správně v emočně vypjatých chvílích?"

Přesně na tyto otázky odpovídá náš kurz Efektivní řešení konfliktů. Není to teorie z učebnic. Je to praktický trénink, kde:

1. Procvičíte techniky na reálných situacích.

2. Získáte nástroje pro složité konflikty v práci i doma

3. Naučíte se zvládat emoce své i druhých.

4. Dostanete zpětnou vazbu a podporu.

Autor: Petra S. Lachnittová